Povídky: Pravidla, informace a rady / Zpět na Novinky /

E-mail pro Vaše příspěvky:
knihovna(zavinac)alanrickman.cz

 
ZPĚT do Knihovny
 

 
Úvod k povídkám
(verze 2.1)

Tento úvod k povídkám vychází z našich dosavadních zkušeností s vašimi díly a budiž proto brán jako povinné čtení pro všechny ty, kdo by chtěli zveřejnit svou povídku na těchto stránkách. Má tři části – obecnou (obsahovou), gramatickou a typografickou, z nichž jsou všechny stejně důležité. Zásady sepsané v tomto úvodu platí pro obě sekce Knihovny, tedy jak pro sekci kratších povídek (do 10 stran), tak i pro sekci delších povídek, novel a románů (nad 10 stran).

1/ Obecné zásady

a) hlavním hrdinou (nebo alespoň jedním z hlavních hrdinů) vašeho díla by měla být některá postava ztvárněná Alanem Rickmanem, protože Knihovna je součástí AR stránek,

b) při psaní nezapomeňte, že oné postavě byl scénářem/filmem/knihou předepsán určitý charakter, který byste se neměli snažit příliš měnit. Například Severus Snape (hlavní hrdina většiny zdejších povídek) se do vás určitě nezamiluje na první či druhý pohled (tím spíš, jste-li v povídce ještě studentkou), těžko s vámi bude jezdit na lyžích, stanovat, chodit na diskotéku, posílat vám zamilované dopisy či nosit květiny. Na to si vyberte jiného hrdinu (třeba plukovníka Brandona :-)). Dále je potřeba u povídek s tématikou Harryho Pottera dodržovat základní fakta, která J. K. Rowlingová se svých knihách uvedla - tedy např. že se do Bradavic nelze jen tak přemístit, že je učebna lektvarů ve sklepení, že se Kruval nachází v Bulharsku a ne pár kilometrů od Bradavic, že studenty zařazuje do kolejí Moudrý klobouk, atd.,

c) vyvarujte se vulgárních a výrazně neuctivých výrazů! Hrdinky či hrdinové používající slovník pubertální žákyně pomocné školy tu prostě nemají místo, jakkoliv jsou třeba vám osobně sympatické,

d) své dílo zašlete kompletní (tj. dokončené), a to i v případě povídky na pokračování. Jen tak můžeme posoudit jeho zveřejnitelnost a zabránit tomu, aby se Knihovna stala místem nedokončených myšlenek. Čímž současně není vyloučeno, že by ukončená povídka nemohla mít v případě zájmu čtenářů a dostatečné fantazie autora i původně zcela neplánované pokračování,

e) posíláte-li povídku na pokračování, uveďte současně, jakým způsobem si představujete její zveřejňování (zda po jednotlivých kapitolách či po více částech najednou),

f) u jakékoliv povídky nezapomeňte do průvodního mailu přidat stručný popisek (děj a žánr), pod kterým by měla být zařazena v Knihovně,

g) povídku zašlete v příloze svého e-mailu jako textový dokument (nejlépe v MS Word) na e-mailovou adresu knihovna(zavinac)alanrickman.cz.

Povídku nám, prosím, vůbec neposílejte, pokud nejste ochotni akceptovat naše případné výhrady k nesrovnalostem v textu a opravit vyznačené chyby. Ušetříte tím spoustu času a nervů sobě i nám.

Co se s vaší povídkou stane?

Vaše dílo si přečteme (to je překvapení, co? ;-)) a pokud nebude už na první pohled vypadat naprosto beznadějně, upozorníme vás na případné nesrovnalosti a vyznačíme vám gramatické chyby (které by tam sice vůbec neměly být, ale pokud náhodou přece jen jsou, pak je musíte bezpodmínečně opravit). Takto opřipomínkovanou povídku vám zašleme zpět a vy se pak zařadíte do jedné z následujících skupin autorů:

a)   povídku opravím a pošlu ji znovu – málopočetná skupina těch autorů, kteří pochopí, že je svými připomínkami nechceme odradit od psaní nebo je naprosto znemožnit, ale že jim chceme pomoci povídku vylepšit do zveřejnitelné podoby (a že jsme na tom strávily spoustu času a daly si s tím hodně práce atd. atd.). Tito autoři provedou námi navržené úpravy (pokud s některými zásadně nesouhlasí, tak se nebojí to uvést a civilizovanou formou s námi své názory diskutovat) a pošlou své dílo zpět k novému posouzení;

b)  když s tím by bylo moc práce! – nejvíce rozšířená skupina autorů, která sice připustí, že na našich připomínkách možná něco bude, ale nehodlá ztrácet čas nějakým opravováním (že jsme ho tím pádem ztrácely my, na tom přece nezáleží, že...);

c)  co si to vůbec dovolujete? – naštěstí poměrně málopočetná skupina autorů, kteří se po přečtení našich dobře míněných připomínek k smrti urazí, že jsme si vůbec dovolily zpochybnit jejich geniální dílo, zahrnou nás nenávistnými e-maily a pak demonstrativně odejdou na jiné stránky v naději, že tam bude jejich talent lépe oceněn.

Pokud se začleníte do skupiny a), máte vcelku reálnou naději, že se společně dopracuje ke zveřejnitelné podobě vaší povídky. Což neznamená, že byste měli vyhráno, protože okamžikem jejího zveřejnění budete vydáni na milost a nemilost kritickému oku čtenářů těchto stránek – ale s tím už prostě musíte počítat. ;-)

Abyste se však k tomu zveřejnění dopracovali, musíte dát svému dílu také náležitou úroveň češtiny – viz dále.

 

2/ Gramatika

To je bohužel velká bolest mnoha autorů, často i těch, jejichž povídka má originální zápletku a dala by se jinak bez váhání zveřejnit. Dejte si tedy laskavě tu práci a osvěžte si některá pozapomenutá pravidla české gramatiky, protože nás ani v nejmenším netěší číst a opravovat neustále stejné hrubky (a také to není naše povinnost).

Nejčastější chyby jsou:

a) shoda podmětu s přísudkem – věc, která se učí na základní škole (ostatně jako většina zde uvedených gramatických zádrhelů). Pokud jste i vy přesvědčeni, že výrazy jako „šaty přiléhali,“ „babičky seděli,“ „nápady mu docházeli,“ apod. jsou gramaticky správně, pak byste měli silně zvážit své působení v oblasti psaní povídek;

b) podmiňovací způsob – opravdu byste nám udělali radost, kdybyste se naučili i tohle, abychom to po vás nemusely opravovat...tedy žádné „by jste“, „by jsem“, „kdyby jsme“ nebo „kdyby jste“ -  na to zapomeňte!
Příklad: „Kdybyste se místo famfrpálu raději věnoval učení, pane Pottere, neměl byste teď problém zodpovědět mou otázku.“

c) zájmeno „ona“ ve 4. pádě jednotného čísla – to je oblíbené jí/ji. Pamatujte si – „Severus ji uviděl“ – 4. pád, koho-co, ale „Severus si ani nevšiml“. Totéž platí pro ni/ní, moji/mojí, svoji/svojí apod. Pomůcka: kde si můžete analogicky říct „tu“, tam patří krátká verze – „ji“;

d) zájmeno „já“ – nedá se nic dělat, ve 3. a 6. pádě to prostě musí být „mně“, zatímco ve 2. a 4. pádě „mě“ nebo „mne“. Malá pomůcka: tam, kde si můžete analogicky říct „tobě“, musíte použít „mně“.
Příklad: Mně to problémy nedělá, mě na tomhle nikdo nenachytá.

Prakticky všechny výše uvedené chyby a ještě některé další jsou podrobně rozebrány na internetové stránce http://www.mujweb.cz/zabava/filthilion/wwwchyby.htm, kterou vám vřele doporučujeme prostudovat. Jako další pomůcka pro slova, kterými si nejste jisti, vám může posloužit např. stránka http://www.pravidla.cz/.

Nejhorší hrubky a také překlepy je částečně schopna odhalit kontrola pravopisu v textovém editoru Word (ve kterém píše naprostá většina z vás). Nepodceňujte ji, je to skvělý pomocník! Zároveň byste se měli v tomto editoru seznámit s funkcí Sledování změn (Revize), protože právě tu používáme k vyznačení vašich chyb (a našich připomínek). Budete-li totiž naše připomínky zapracovávat do své původní verze povídky a nepoužijete námi zaslanou verzi, s největší pravděpodobností přehlédnete mnohé opravené chyby, zejména interpunkci.

 

3/ Typografie 

Oblast, kde mají problémy zejména začínající autoři. Takže si pamatujte:

a) za tečkou, čárkou, vykřičníkem, otazníkem, středníkem atd. se píše mezera, zatímco před nimi ne!

b) psaní přímé řeči má následující pravidla: uvozovky dole – žádná mezera – první písmeno velké – text – žádná mezera - interpunkční znaménko ukončující přímou řeč – žádná mezera – uvozovky nahoře – mezera – první písmeno malé – text – žádná mezera – tečka.
Příklad:
„To jsem zvědav, jestli tohle Potter někdy v životě pochopí,“ zavrčel Snape.

Nebojte se používat odstavce a přímou řeč psát na samostatný řádek – text tak bude pro čtenáře i pro nás mnohem přehlednější.

Myšlenkové pochody jednotlivých postav je dobré psát odlišně, nejlépe kurzívou, nebo je ohraničit apostrofy (ne uvozovkami, ty jsou určeny pro přímou řeč).

Některé počítače mají bohužel nastavený textový editor Word tak, že automaticky udělá po uvozovkách končících přímou řeč velké písmeno. V takovém případě vám nezbude nic jiného, než text ručně opravit nebo si nastavení Wordu změnit.
Více o typografii najdete např. na
http://www.pruzkumnik.cz/nz/okenko/typografie.html

Na text povídky používejte pokud možno jen jeden typ písma (např. Arial) a pro zvýraznění např. tučnou kurzívu. Pokud chcete přece jen použít jiný typ písma (např. Monotype Corsiva), nezapomeňte na to upozornit v e-mailu, kterým povídku zasíláte.

Přejeme vám hodně skvělých nápadů a těšíme se na vaše díla.


Za Knihovnu

Alis + Ginny + Snowy Owl

   


Nahoru