BÁSNĚ 13 / Zpět na Novinky /


 

    
ZPĚT do Knihovny

Nepoužívejte tyto básně bez svolení jejich autorů. V případě dotazu mě prosím kontaktujte. Děkuji!
 

B Á S N Ě


 
Maska Alana Rickmana
Mitrill


Život,
je jako jeviště.
A člověk je jeho hercem.

Každý den
si nasadí masku
a hraje….

Má už tolik masek,
že ani neví,
která je
ta jeho původní.

A marně ji hledá…

I kdyby ji našel,
kdo ví,
jestli by ji poznal……

A když je člověk
skutečným hercem …

Jako jsem já…

kde ji má hledat..
a má vůbec cenu
ji najít?
  

 
Princ dvojí krve
Malfoyenka



Jak dlouho jsi čekal na tuhle chvíli, prozraď mi můj chlade?
Jak rozeznáš zlato od pozlátka, co falešné, co pravé?
Co v očích máš z té minulosti a ze zítřka zbyl ti strach.
Chtěľs víc můj princi než se psalo ve hvězdách...

Na co teď čekáš, na temnou celu nebo vítězství?
Bude ti akorát lehká tak zem, má královská výsosti!
Modrá krev jistě v žilách ji máš, ale teď spíš studí.
Co bude dál? Vraždění přece zeleným světlem už nudí.
Královsky se pobavíš, když bolest peklem se stane.
O co snažíš můj princi, vrátit čas je marné...

Jsem tvým ďáblem a určuji, o posledním konci tvém.
A upřímně teď lituji jak špatným jsem ti byl snem.
Cesty tvého životy byly často strmé.
Však sám ses mi podepsal, princi dvojí krve...
  

 
Sever
Malfoyenka



Duše zamrzla na rampouch, tam v severní dáli.
Chtěla jsme jen s ním svým snem plout však naděje se rozplynuly.
Třebaže slunce všude pálí tvé srdce vytesané z ledu je.
andělé z nebe severku sťali a já teď čekám na tebe.

Ve tvých očích se paprsky ztrácí a měnění se v mráz.
Po cestě vzpomínek se životem vracím jsem tam kde je tvůj hlas.
Kolem všude ledy tají, chlad se vytrácí.
v mé duši však vločky poletují a mým nitrem jsi lásko, ty.

Sever...dálka opuštěná, zatracená všemi.
Jsem tu sama, jak jen ti říct, že dávno stýská se mi.
Když jih se stává severem, vášní slepou zastřelen.
Každý kdo věří jako já, že láska je vražedná.

Jedné chladné noci,
vstoupil do snu kdosi.
Ten kdo tajemné dálky Severu ve svém jméně nosí...
Severus je ten bez nějž mě každá chvíle děsí,
kde však tě hledat lásko má, kde můj Severusi?

  

 
The Anatomy of Fanfiction
(A Case Report)
Touffu


pursuing quest of galactic proportions-
full of sentimental reality distortions-
deadly serious about the craft-
unconcerned about the landing-
penning draft after draft-
haunted by happy ending-

Yes, you may call it a blind alley
I call it love, actually.

  

 
Rouhání
Arengil

Stojíš nahý na podstavci pro sochu
Apollónovu.
Jakoby chladný mramor tesaný byl pro tebe,
můj krásný příteli.
Však Foibos Apollón nebyl dokonalejší,
byť jeho skráně zdobil vavřínový list,
byť jeho pleť snad byla bělejší,
byť zpodoben byl do tisíce bust.
Tys můj sluneční bůh, vůdce múz,
démon vášně,
anděl i trubadúr.

 


Nahoru