|
Náš krátký příběh o setkání s
Alanem v Dublinu (od SáryPolanské)
Alana jsme viděly celkem třikrát.
Naše pětičlenná skupinka – Já (SaraPolanska), wixie, Martina.tim, Lea a
Chave, jsme do Dublinu přiletěly v sobotu a měly odlétat ve středu ráno.
Měly jsme tedy možnost, a poté i štěstí, ho vidět hned v sobotu po
večerním představení, kdy ze začátku působil velice unaveně. Dokonce
jsem osobně zahlédla i několik velice unavených gest a pokusů o
křečovitý úsměv, ale fanynce před námi se ho podařilo rozesmát a mé
špatné angličtině spojené s několika českými obraty nakonec neodolal a
vyhověl mé žádosti o autogram i fotografii. Poté vyhověl i zbytku těch,
co o to stáli. (V sobotu na něj čekalo asi 40 lidí!)
Byl ke mně velice milý a usmíval se. V sobotu jsme ho taxíkem odjíždět
neviděly – vrátil se zpět do divadla.
V pondělí byla na našem programu hra JGB, kdy jsme si společně s
kamarádkami na konci představení stouply a tleskaly ve stoje, čímž jsme
si nejspíš zajistily jeho milé úsměvy a vřelé jednání před zadními
dveřmi, kdy se s námi opět vyfotil a podepsal program z divadla.
Mimochodem, několikrát se do naší první řady díval :-D Hra byla naprosto
strhující. Kromě Alana, kterému jsme věřily každé gesto či slovo a při
několika větách měly dokonce nutkání se otočit tam, kam ukazoval
(obrazně), podávala excelentní výkon i Fiona. Alan své umírání zahrál
více než přesvědčivě, jelikož jsem se přistihla, jak kontroluji, zda
skutečně dýchá a nesložil se nám tam doopravdy. :-D Pondělní večer
hodnotíme jako nejlepší. Alan vyšel dobře naložený. Vtipkoval a stále se
mile usmíval. V taxíku na něj čekala Rima, ale on vyhověl všem, co tam
na něj čekali (v pondělí i s námi asi 15 lidí).
Naše skupinka se rozhodla zkusit štěstí a Alanovi do taxíku při
rozjíždění mávat. K našemu překvapení mávali oba. Alan i Rima.
Poslední den v úterý jsme předaly dárek v podobě čokolády a jen ho
skromně pozorovaly. Hodně pršelo a tak jsme ho nechtěly příliš zdržovat
a ani krást možnost ostatním fanynkám si ho také užít.
Tentokrát nevyhověl všem – nejspíš proto, že byla opravdu zima a navíc
řada fanynek přišla pozdě.
I v úterý nám mávání z taxíku oplatil.
Naše zážitky z Dublinu jsou tedy velice krásné a za sebe musím říct, že
Alan mě v ničem nezklamal. Vypadá daleko lépe ve skutečnosti, jak na
fotkách a měla jsem velké štěstí, že jsem všechny tři večery viděla
svého idola dobře naladěného, usmívajícího a se smyslem pro humor.
Chvílemi jsem propadala panice, že rozumí Česky :-D Nemohu opomenout ani
to, že Alan má moc dobrý vkus co se týče oblečení (alespoň co jsem
viděla za ty tři večery) a jeho herecké nadání je něco nepopsatelně
geniálního.
©
SáraPolanská (1,3,4) a kamarádka (2)
Před použitím těchto fotek na Vašich stránkách mě, prosím,
kontaktujte! Děkuji
(Don't
use these photos without asking. Thank you)
|
